Ovocné stromy se zpravidla sází v podobě špičáku a je tedy třeba zapěstovat korunku. Ta je zapěstována každoročním řezem v průběhu prvních pěti let po výsadbě. Tento řez je nejdůležitější v celém období života stromu, neboť zapěstujeme základní architekturu koruny.

V dospělosti stromy řežeme za účelem prosvětlení, zvýšení životnosti stromu, posílení vitality a odolnosti stromu vůči patogenům a v neposlední řadě zlepšení kvality a množství úrody. Staré (senescentní) stromy můžeme zmlazovacím řezem přimět opět plodit. Stromy řežeme v časném jaře. Dle aktuálního stavu stromu rozhodujeme, jak silný řez a jaký typ řezu má být zvolen. Zpravidla se odstraňují větve s defektem, se špatným větvením, konkurenční větve a větve neperspektivní. Snižujeme pákové efekty a strom prosvětlujeme. Mladé stromy tvarujeme, u dospělých stromů bychom měli zachovávat celkový tvar stromu (habitus).

Dříve než vysadíme ovocný, je třeba výsadbu dobře naplánovat. Ovocné stromy se skládají ze dvou různých jedinců, a to z podnože a naroubované odrůdy. Podnož určuje bujnost růstu, tedy velikost stromu v dospělosti a odolnost stromu. Při výběru podnože i odrůdy musíme zvážit charakter místních podmínek prostředí jako je nadmořská výška, množství srážek, půdní podmínky nebo intenzita větru. V místě výsadby je třeba pamatovat na to, jak velký strom v dospělosti bude. Zejména ořešáky jsou často sázeny do míst, kam se v budoucnosti dospělý strom rozhodně nevejde.

Závlahu potřebují zejména mladé stromy v období 1. až 5. roku po výsadbě. Zejména v prvním roce je pro uchycení stromu závlaha klíčová. Stromy zaléváme v závislosti na počasí, pozor musíme dát zejména na letní období sucha.

Závlaha by měla být prováděna méně často, avšak velkým množstvím vody. Ideálně jednou měsíčně 50-60 litry na jeden strom. V létě v období sucha jednou za 14 dní. Časté pravidelné zalévání je spíše na škodu, neboť strom si zvykne na dostatek vláhy a nedostane potřebný stimul pro bujnější růst kořenového systému. Dostupnost vody můžeme vylepšit správným mulčováním.

Dospělé stromy není třeba zalévat s výjimkou extrémních období sucha. Správně zapěstovaný a vitální strom by si jinak měl s menším nedostatkem vláhy poradit.

Typů a způsobů mulčování je velké množství. U ovocných stromů zpravidla mulčujeme dřevní štěpkou, kterou klademe okolo stromu. Vhodná je štěpka z listnatých stromů, neboť jehličnatá může nepříznivě ovlivnit pH půdy. Je třeba se vyvarovat štěpce z ořešáků. Velmi důležité je dbát na umístění štěpky (zejména pokud je čerstvá), kterou nikdy neklademe přímo ke kmínku. Strom by mohl do štěpky zapustit vegetativní kořeny na úkor hlavního kořenového systému. Navíc bakterie, které rozkládají dřevní hmotu, mohou vytvořit velké množství tepla, které může vážně poškodit vodivá pletiva v kmenu stromu. Správné zamulčování pomůže stromu udržet vláhu, omezí konkurenci travního drnu, který stromkům odčerpává vodu, přirozeně stromy hnojí rozkladem dřevní štěpky a pomáhá tvarovat závlahovou mísu. Mulčování lze vylepšit vrstvou hnoje, kterou klademe pod štěpku. Hnůj pomáhá stromy vyživovat a přirozeně zlepšuje půdní podmínky.